Nepochybně jedním z nejvýznamnějších režisérů a scénáristů české kinematografie je pražský rodák Jiří Krejčík.
Po maturitě se věnoval studiu techniky a během druhé světové války pracoval v barrandovských ateliérech jako statista.
Čímž pronikl do světa filmu a brzy zatoužil po vlastní režijní práci.
Začínal tvorbou krátkometrážních a reklamních snímků.
Spolupracoval také například s výtvarníkem Jiřím Trnkou na hrané části kresleného filmu DÁREK.
První hraný celovečerní snímek natočil v r.
1947 a byl jím TÝDEN V TICHÉM DOMĚ, na motivy Povídek malostranských od Jana Nerudy.
Následoval film o osídlování českého pohraničí po druhé světové válce s názvem VES V POHRANIČÍ.
V 50.
letech byla jeho práce bohužel poznamenaná dobovou ideologií.
Jedná se především o díla NAD NÁMI SVÍTÁ a FRONA.
V r.
1958 se podílel režií krátkého snímku Glorie na povídkovém filmu O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH, kde se pokoušel adaptovat krátké prózy Karla Čapka.
Za tento počin byl oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu 1959.
S příchodem let šedesátých, přichází podle mnohých vrchol Krejčíkovy tvorby, který odstartoval film VYŠŠÍ PRINCIP popisující smutné období heydrichiády, jenž získal také řadu různých ocenění a objevil pozdější velkou hvězdu českého filmu - herečku Janu Brejchovou.
K dalším významným dílům patří povídkový snímek ČINTAMANI A PODVODNÍK či satirická komedie SVATBA JAKO ŘEMEN.
V r.
1967 Krejčík adaptoval hru známého irského dramatika Seana O´Caseyho Bedtime Story pod názvem PENSION PRO SVOBODNÉ PÁNY.
Další velký úspěch zaznamenal v r.
1979 životopisným filmem BOŽSKÁ EMA o slavné operní pěvkyni Emě Destinnové.
Posledním filmem Jiřího Krejčíka se stal v r.
1984 PRODAVAČ HUMORU - satiristický pohled do zákulisí socialistického estrádního průmyslu.
Od té doby se jeden z nejuznávanějších domácích filmařů věnuje výhradně práci pro televizi.
Režisér Jiří Krejčík už se několikrát také objevil na filmovém plátně.
Z jeho maličkých, ovšem nezapomenutelných rolí vyniká především nenasytný pan Karel z Menzelových SLAVNOSTÍ SNĚŽENEK a dále profesor Stárek v retrokomedii Jana Hřebejka PELÍŠKY.
Ester Krumbachová - a costume designer, screenwriter, director; one of the boldest personalities of the Czech New Wave. She worked in theatre, she was a writer and an illustrator. She co-created films such as O slavnosti a hostech (1966), Sedmikrásky (1966), Vsichni dobrí rodáci (1969), Pension pro svobodné pány (1968), Valerie a týden divu (1970), Slamený klobouk (1972) and many others. In the 1960s, she was a 'pivot' of the art scene in Prague, attracting artists who were on the threshold of their career, just setting out to find their own form of self-realization. Those who underwent her tutelage remember her forever. Director Vera Chytilová talks to those who knew Ester Krumbachová, who worked with her, befriended her, loved her. She sets off on a search that is to end by answering the question: Who was Ester?
This movie is based on texts of Bohumil Hrabal, world-known Czech prosaic. It's a story (in a form of a mosaic of short episodes and pictures) about the sadness and happiness of inhabitants of Kersko (Kersko is a small woody area full of cottages and roods). These people are both simple and sensitive, they have their own pleasures (e.g. Leli is a collector of cheap, but inutile things) and the greatest delight of all of them is a hunting. Crude poetics of amateur hunting is screened by dreamy pictures of this area. Menzel mixes sentimental lyricism and rough (but not vulgar!) humor and the outcome is the never-ending landscape of continuous life in the proximate nearness of nature. The performances of actors are brilliant. Both Rudolf Hrusinsky as a Franz and Jaromír Hanzlik as a Leli have nonrecurring charm bottomed on a pain and inebriation. Only the music is not perfect: Jiri Sust usually assembled his film music from his older works and in this movie there is many quotations.
The Emperor's mismanagement of his country is provoking some in his court to plot to overthrow him. He feels successful, at least, when he discovers the legendary Golem, which he believes can protect him and even cure his imaginary illnesses but, when he disappears while on a bender, his kindly baker, who looks just like him, is mistaken for him, and begins to put things in order. However, the conspirators, not to be outdone, determine to bring the Golem back to life to do their bidding.